Můžete se dočíst, že víno z Šobesu nemá v evropských končinách konkurenci. A to jak kvalitou, tak bohatou historií této viniční tratě. Lokalita, která je plodná nejen na skvělé víno, ale rovněž významná archeologická lokalita, která se chystá ucházet o zápis do seznamu památek UNESCO.
Po nenáročné a krátké procházce z Hnanic přes Šobeskou lávku se dostanete na kopec s vinicí. Čeká na vás stánek Znovínu, kterému část vinice patří. Příjemně nás překvapilo, že bylo otevřeno, i když v lépe přístupném vínostánku Hnanic, ke kterému navíc jezdí vínobus, bylo zavřeno.
 |
| Šobeská lávka |
...a tak jsme se ocitli sami s vínem v ruce, kochali se okolím a užívali si další setkání s ohroženou ještěrkou zelenou. Asi není, co víc dodat.
 |
| Šobes |
 |
| Šobes |
 |
| Šobes |
Po dokochání jsme se vydali dále do kopce, směrem na vyhlídku Železné schody. Cestou jsme míjeli nádherné výhledy na okolní kopce a údolí řeky Dyje. Vyhlídka pro nás byla zklamáním, protože výhled byl oproti míjeným noname místům mnohem horší, ale hlavně bylo místo nepříjemně přístupné. Kousek sešlapaného svahu, bez nějakého zábradlí, kde máte pocit udělat další krok. Než jsme se dostali na bod, ze kterého bylo aspoň něco vidět, tak jsme byli na odchodu.
 |
| Neoznačené vyhlídky po cestě |
Vraceli jsme se stejnou cestou přes Šobes, i když jsme měli v plánu jít jinak. Zradilo nás nedostatečné značení. Pokud se z vyhlídky vrátíte zpět na Za Železné schody odb., můžete jít dále (po červené) na Šobeská cesta rozc., pak na žlutou směr Lipinská cesta rozc. a na modrou směr Šobes u lávky. Tato cesta má kolem 10 km a vede kolem několika mlýnů v lokalitě Devět mlýnů.
Naše procházka měla 7,5 km a zvládli jsme ji včetně zastávky na víno za nějakých dvě a půl hodiny. Některé úseky po zpáteční cestě jsme běželi. Sledovat naše stopy můžete přes Endomondo.
Kde v Hnanicích nechat motorku, najíst se nebo ubytovat, najdete zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat